Pravidla plavby a bezpečnost

Bezpečnost plavebního provozu se řídí jasnými pravidly vycházející z platné legislativy. Níže jsou uvedeny základní plavební znaky, které na své cestě využijete. Bezpečnost plavby však také závisí na ohleduplnosti vůči ostatní účastníkům provozu. Dávejte si tedy pozor, abyste při své plavbě nevytvářeli nebezpečné vlny.

Signální znaky


KDE A ZA JAKÝCH PODMÍNEK LZE PLOUT S PLAVIDLY SE SPALOVACÍMI MOTORY NA VODNÍCH CESTÁCH ČR

Plavbu plavidel se spalovacími motory upravuje:

Dle platné legislativy je plavba možná na všech povrchových vodách, kde není výslovný zákaz plavby plavidel se spalovacími motory. Též tzv. plavba ve skluzu je možná na všech povrchových vodách, kde není výslovný zákaz plavby plavidel se spalovacími motory pouze ve vzdálenosti min. 25m od břehu, přehrady, jezu, hráze nebo jiné stavby nebo od vyznačeného prostoru pro koupání. Vodní skútr je považován za malé plavidlo a pro plavbu vodních skútrů platí stejná pravidla jako pro ostatní plavidla se spalovacím motorem.


mapa kde se smi plout


POVOLENÁ RYCHLOST

Nejvyšší povolené rychlosti upravuje vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu), a to § 7 .

Nejvyšší povolené rychlosti plavby

(1) Na vodních cestách je povolená nejvyšší rychlost plavby

a) do vzdálenosti 25 m od břehu 10 km/h,

b) v plavebních kanálech u naložených plavidel 5 km/h a u ostatních plavidel 10 km/h.

(2) V úseku vodního toku Labe od Ústí nad Labem ř. km 767,32 po Hřensko ř. km 726,60, při plavbě proti proudu, při vodním stavu nižším než 275 cm na vodočtu v Ústí nad Labem, je povolená nejvyšší rychlost plavby 6 km/h pro plavidla s vlastním pohonem plující s ponorem, který odpovídá nejvyššímu povolenému ponoru plavidla dle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(3) Na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od vyznačených prostorů pro koupání je povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí, není-li signálními znaky nebo právním předpisem upravujícím užívání povrchových vod k plavbě stanoveno jinak. Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahuje na vymezené vodní plochy podle zákona.

(5) Není-li malé plavidlo s vlastním strojním pohonem vybaveno zařízením k měření rychlosti, smí plout v případech uvedených v odstavcích 1 a 3 pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby, kdy vztlak plavidla tvoří jen hydrostatické síly a vliv dynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidla je zanedbatelný.

DALŠÍ PRAVIDLA PRO BEZPEČNOU PLAVBU

I vy se budete zlobit, pokud v bezprostřední blízkosti vašeho plavidla uvázaného u břehu propluje jiné plavidlo, které způsobí velké vlny a ty Vaší lodí zacloumají a narazí ji na břeh. Pokud míjíte vyvázaná plavidla, plujte od nich co nejdál, aby vlny, které k nim dojdou, již byly dlouhé a oblé. Vlny nesmíte způsobovat v obvyklých místech stání plavidel, u přístavních můstků osobní vodní dopravy, u těchto můstků se ale nesmíte ani vyvazovat. Pokud plujete, velikost vámi způsobené vlny dobře zhodnotíte, když vlna dojde ke břehu. Důležité tedy je, se za plavby také dívat dozadu, a mít přehled o tom co se děje na řece za vámi.

Ale i ti, kteří si vyváží plavidlo u břehu, by jej měli vyvázat tak, aby je vlny nemohly poškodit. Pohybujeme se na vodě, ke které vlny patří a nelze je zcela vyloučit.

V režimu plavby v kluzu mohou plout pouze plavidla, která jsou k tomu konstrukčně uzpůsobená. Mají ploché dno, ve tvaru písmene "V".

Takto konstruované plavidlo může v zásadě plout ve třech režimech plavby, a to ve výtlačném režimu, v přechodovém a v kluzu.

Výtlačný režim plavby

Výtlačný režim plavby je charakteristický tím, že délka vodorysky se zásadně nemění oproti stavu, kdy je plavidlo v klidu/stojí. U zádě plavidla se nevytváří prohlubeň, do které se noří záď plavidla, a tak nedochází k podélnému náklonu plavidla. U přídě se vytváří příďová vlna a nedochází k rozstřiku vody do stran.

Rychlost, kterou je plavidlo schopno plout ve výtlačném režimu plavby je závislá na délce plavidla, tvaru dna, hmotnosti plavidla a výkonu pohonné jednotky/motoru.

Při plavbě ve výtlaku je vliv hydrodynamického vztlaku zanedbatelný. Jeho vznik je závislý na tvaru dna a rychlosti plavby.

U plavidla konstruovaného pro plavbu v kluzu se hydrodynamický vztlak zvyšuje se vzrůstající rychlostí plavidla. Při plavbě ve výtlaku je tedy možné, že velké, těžké plavidlo popluje ve výtlaku vyšší rychlostí, než např. gumotextilní člun s relativně slabým motorem.

Přechodový režim plavby

Tento režim plavby je charakteristický tím, že u zádě plavidla se vytváří výrazná prohlubeň, do které se zanořuje záď plavidla, plavidlo tak pluje v podélném náklonu, se zdviženou přídí. U přídě se nevytváří příďová vlna, plavidlo hrne vodu dnem. V místě, kde plavidlo hrne dnem vodu, se vytváří výrazná příčná vlna, u které začíná docházet k mírnému rozstřiku vody do stran. Plavidlo plující v přechodovém režimu již nepluje ve výtlaku.

Vliv hydrodynamického vztlaku se zvýšil, ale rychlost plavidla není dostatečná, aby plavidlo přešlo do plavby v kluzu.

V tomto režimu vytváří plavidlo největší vlny a může tak způsobovat nebezpečné vlnobití.

Plavba v kluzu

Díky své konstrukci, plochému dnu ve tvaru "V", díky své rychlosti pluje plavidlo v kluzu. Oproti předešlému režimu se podélný náklon plavidla snížil, zmenšila se i prohlubeň u zádě plavidla a dochází k výraznému rozstřiku vody od přídě plavidla do stran.

Hydrodynamický vztlak vytlačil trup plavidla nad vodu a umožnil plavidlu klouzat.

Velkost vlny, kterou plavidlo vytváří je závislá na ponoru plavidla, podélním náklonu plavidla a tvaru dna, resp. na velikosti tvaru "V" dna plavidla.

Plavba ve skluzu

Též tzv. plavba ve skluzu je možná na všech povrchových vodách, kde není výslovný zákaz plavby plavidel se spalovacími motory pouze ve vzdálenosti min. 25m od břehu, přehrady, jezu, hráze nebo jiné stavby nebo od vyznačeného prostoru pro koupání. 

plavba ve skluzu

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Vodní skútr

Vodní skútr je považován za malé plavidlo a pro plavbu vodních skútrů platí stejná pravidla jako pro ostatní plavidla se spalovacím motorem.

S vodním skútrem můžeme po vodní cestě/řece plout z bodu A do bodu B. Při takové plavbě nedochází k častým změnám směru plavby, plavidlo pluje rovnoběžně s břehem, kopíruje jeho členitost. Pokud dojde k míjení s jiným plavidlem, může dojít při přejíždění vln k drobným skoků. Těm by neměl vůdce plavidla napomáhat přenášením těžiště. Plavba vodního skútru se tak v zásadě neliší od plavby ostatních motorových plavidel.

Pokud chce vůdce vodního skútru provádět figurální plavbu, musí s plavidlem odplout do vymezené vodní plochy, která je k tomu vymezená státní plavební správou. Vůdce vodního skútru, který chce do plochy vplout za účelem provádění figurální plavby, musí zkontrolovat, zda svým vplutím nepřekročí povolený počet skútrů, které mohou být současně v prostoru. Při plavbě v tomto prostoru neplatí některá ustanovení pravidel plavebního provozu, která upravují vzájemné potkávání plavidel. To znamená, že vůdci vodních skútrů musí ve zvýšené míře respektovat ostatní, kteří se v prostoru pohybují.

Důležité, a to je oproti minulým letům výrazná změna, do této plochy nesmí v její provozní době, která je vyznačení na signálních znacích na břehu, vplouvat ostatní plavidla. Tato zásada platí i u prostorů určených pro vodní lyžování.

Za figurální plavbu se považuje plavba, kdy dochází k častým změnám směru plavby, které nejsou zapříčiněny hustotou plavebního provozu. Poloměr oblouků je malý, opakovaně dochází k přeskakování vln, které sám vodní skútr způsobil svou plavbou, nebo využívá opakovaně vlny ostatních plavidel. Vůdce plavidla se s vodní skútrem se zanořuje a vyskakuje nad hladinu nebo objíždí uměle vytvořené překážky, jako nař. bóje apod.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Desatero pro paddleboardy

molo paddleboard

1) Řeka je vodní cesta a obdobně jako na silnici tady platí Pravidla plavebního provozu.

2) Paddleboard je plavidlo a musí také dodržovat Pravidla plavebního provozu.

3) Velká osobní nebo nákladní loď obtížně manévruje i zastavuje, proto nekřížíme její dráhu na krátkou vzdálenost (PPP § 59, odst. 5).

4) Kapitán velké lodi nemusí přes nástavby plavidla vůbec vidět blízko se pohybující paddleboard, proto zachováváme bezpečnou boční vzdálenost (PPP § 59, odst. 5).

5) Plachetnice plující pod plachtami má přednost před všemi malými plavidly, včetně paddleboardu (PPP § 59, odst. 2).

6) Při potkávání s kanoí, veslicí nebo jiným paddleboardem plujeme vpravo (PPP § 60, odst. 1).

7) Ponecháváme volný střed řeky pro provoz motorových plavidel.

8)  Plavce obeplouváme ve vzdálenosti alespoň 3 m (PPP § 103, odst. 1,2).

9) Žluté bóje tvoří vymezenou vodní plochu pro specifické činnosti. Vplouvat do nich v provozní době je zakázané a nebezpečné (§ 30a odst. 7 zákona o vnitrozemské plavbě).

10)  V noci a za snížené viditelnosti je plavba nebezpečná. Když už plujeme, tak s předepsaným bílým světlem viditelným ze všech stran (PPP § 22, odst. 6).

Vychází z vyhlášky č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu.


Šestidílný minipořad Bezpečnost plavebního provozu.

Po kliknutí na náhled níže můžete též shlédnout videoklipy miniseriálu o bezpečnosti plavebního provozu, který připravila Česká televize ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Státní plavební správou.

Bezpecnost plavby 


Legislativa spojená s plavbou:

  • zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách,
  • zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,
  • nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 42/2015 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel,
  • vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby,
  • vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách,
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu),
  • vyhláška Ministerstva zemědělství a Ministerstva dopravy č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny,
  • zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
  • zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
  • zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích,
  • zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení,
  • zákon č. 255/2012 Sb., o  kontrole, (kontrolní řád),
  • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
  • zákon č. 254/2001 Sb ., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška Ministerstva dopravy č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě,
  • zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon,
  • zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace.

  • Zdroj informací: Státní plavební správa