Historie města Kutná Hora souvisí s dolováním a zpracováváním stříbrných rud: koncem 13. století pocházela z Kutné Hory zhruba třetina evropské produkce stříbra. Po roce 1300 se město stalo střediskem ražby tzv. pražských grošů, které ve své době patřily k nejsilnějším měnám v Evropě. Díky obrovské ekonomické prosperitě se z Kutné Hory stalo ve 14. až 16. století druhé nejvýznamnější české město. Jeho bohatství se odrazilo také ve výstavbě kostelů a honosných měšťanských domů, z nichž jsou mnohé dochovány dodnes. Památky Kutné Hory historické jádro spolu s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie byly v roce 1995 bylo zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Vlašský dvůr v Kutné Hoře

Jako tvrz byl založen již koncem 13. století. Po roce 1300 se za Václava II. proměnil v hlavní zemskou mincovnu a  sídlo českého krále. Pro Václava IV. tu vznikl nový reprezentativní palác, v němž panovník v roce 1409 podepsal Dekret kutnohorský. V mincovních dílnách "šmitnách" na nádvoří se až do roku 1547 razily pražské groše. V roce 1727 mincovna zanikla a areál Vlašského dvora sloužil různým účelům. Do současné reprezentativní podoby byl Vlašský dvůr upraven při rozsáhlé rekonstrukci v 19. století. Dnes lákají k návštěvě vnitřní expozice Vlašského dvora s královskou kaplí a zážitkem "Vyraž si..." prohlídkou s vlastnoruční ražbou pražského groše.

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Stavba chrámu zasvěceného patronce havířů začala v roce 1388 na objednávku bohatých kutnohorských měšťanů. Probíhala až do roku 1905, a tak se na ní podílela řada vynikajících architektů, mezi jinými Petr Parléř a jeho syn Jan, Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Trojlodní chrám sv. Barbory je pozoruhodný nejen svou působivou architekturou, která bývá považována za skvělou učebnici vývoje gotického stavitelství v Čechách, ale také interiérem. V něm se dochovala unikátní pozdně gotická výzdoba, jíž vévodí například skvělé nástěnné malby s havířskou tematikou, chrámové lavice či sanktuárium z dílny Matyáše Rejska. Dominantou je nádherný hlavní oltář z let 1901–1905, zhotovený podle původní gotické archy, jejíž popis z roku 1502 se dochoval ve starých kutnohorských pamětech.

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

Původně dřevěná tvrz ze 13. století byla přestavěna ve 14. století na kamenný městský palác. Koncem 15. století, v době vlády Jagellonců, ho nechal tehdejší majitel Jan Smíšek z Vrchoviště upravit na pohodlné renesanční sídlo. Hrádek se stal honosným palácem s velkými sály, věží, arkýři a kaplí. Z této doby se dochovaly malované stropy a kamenické ozdobné detaily s hornickou tematikou. V 17. století budovu získali jezuité a zřídili v ní školu. Jako škola sloužil Hrádek až do roku 1910, kdy objekt koupilo město Kutná Hora s úmyslem zrestaurovat jej a zřídit v něm muzeum. To se částečně podařilo teprve po druhé světové válce – a už počátkem sedmdesátých let 20. století byl Hrádek znovu uzavřen a důkladně rekonstruován. Až v roce 1996 tu bylo otevřeno České muzeum stříbra s expozicí věnovanou vzniku a vývoji Kutné Hory i technologii dolování a zpracování stříbra. Součástí prohlídkového okruhu je také replika důlního díla s technickým vybavením a téměř 250 metrů dlouhá štola původního středověkého dolu.

Kaple Božího těla v Kutné Hoře

Stavba dvoupatrové gotické kaple, funkčně propojené s nedalekým chrámem sv. Barbory, začala koncem 14. století na náklady kutnohorských měšťanů. Od roku 1626 objekt užívali jezuité jako oratoř a místo pro rozjímání. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kaple až do konce druhé světové války využívána k různým účelům. Chátrající stavbu zachránila před úplným zničením náročná rekonstrukce v letech 1997–2000. Spodní část kaple dnes patří k vzácným dokladům kompaktně dochované české vrcholně gotické sakrální architektury. Netradičně upravená terasa na střeše kaple nabízí působivou vyhlídku na panorama Kutné Hory.
Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře
Je to jediná církevní barokní novostavba v Kutné Hoře. Byl postaven v letech 1734–1754 ve stylu pozdního baroka podle projektu předního českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Výslednou podobu mu však vtiskl věhlasný stavitel Kilián Ignác Dienzenhofer. Původní funkci kostel plnil až do roku 1951, kdy byl státem zrušen a využíván jako sklad. Jeho celková rekonstrukce začala až v osmdesátých letech 20. století a interiér byl restaurován v letech 1997–2000. Pozoruhodné výzdobě vévodí nástropní malba ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od Františka Xavera Palka, který pracoval například i na výzdobě kostela sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Dnes kostel sv. Jana Nepomuckého opět slouží liturgickým účelům.

Kamenný dům v Kutné Hoře

Jeden z nejkrásnějších a nejcennějších pozdně gotických měšťanských domů v Čechách byl postaven už v době předhusitské: z konce 14. století pocházejí jeho rozsáhlé sklepy i původní dispozice. V roce 1489 jej nechal nákladně přestavět přední kutnohorský měšťan Prokop Kroupa. Z tohoto období se dochovalo zejména bohatě zdobené průčelí. Později byla budova několikrát upravována a měnila majitele. V 19. století dům získalo město, které v letech 1901–1902 provedlo jeho rozsáhlou rekonstrukci. Další nákladná oprava proběhla v nedávné době, kdy byly restaurovány kamenné prvky na fasádě i cenné interiéry, například mázhauz či reprezentační sál s kaplí. Dnes je v Kamenném domě umístěna expozice Českého muzea stříbra, která přibližuje měšťanskou kulturu a život v 17. – 19. století. Zajímavostí je také tzv. černá kuchyně, zrekonstruována v původním středověkém prostoru.

Sankturinovský dům v Kutné Hoře

Gotický dům, postavený ve 13. století jako opevněná věžová stavba, patří k nejstarším budovám ve městě. Archeologické nálezy dokládají, že se ve zdejších hutních zařízeních zpracovávala stříbrná ruda. Na konci 15. století byla k domu přistavěna věž, v jejímž druhém patře se dochovala kaple s pozdně gotickou síťovou klenbou. Po rozsáhlém požáru města v roce 1770 byl dům barokně přestavěn. V současné době v něm sídlí Informační centrum a Muzeum alchymie.

Kostnice v Kutné Hoře – Sedlci

Kostel Všech svatých byl postaven koncem 14. století uprostřed hřbitova, na půdě posvěcené roku 1278 zemí přivezenou z Božího hrobu v Jeruzalémě. Dříve to byl rozsáhlý hřbitov; poslední odpočinek tu našly tisíce zesnulých zejména v dobách morových epidemií koncem 14. století a vzápětí za husitských válek. Během postupného rušení hřbitova, které začalo koncem 15. století, byly ostatky asi čtyřiceti tisíců zemřelých vykopány a přemístěny do spodní části kaple. Vznikla z nich netradiční výzdoba, která má trvale připomínat pomíjivost života. Zajímavá, původně gotická stavba kostnice se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Dnešní podobu získala v 18. století během barokních úprav podle projektu osobitého českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci

Impozantní chrám je součástí sedleckého kláštera, který byl založen v roce 1142 jako první cisterciácký klášter na území Čech a až do roku 1421, kdy ho zničili husité, patřil k nejvýznamnějším v zemi. Bohatství plynoucí z těžby stříbrné rudy, jejíž ložiska se nacházela na klášterních pozemcích, podnítilo koncem 13. století nejen vznik Kutné Hory, ale také výstavbu nového klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ta proběhla v letech 1280–1320. Vznikl tak pětilodní chrám, který je prvním objektem katedrálního typu v Čechách. Při velkolepé přestavbě na přelomu 17. a 18. století získal současnou podobu podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Právě on vtiskl katedrále neobvyklou tvář ve stylu barokní gotiky, která nemá v Evropě obdoby. V roce 1995 byl kostel zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V současné době je po rozsáhlé rekonstrukci opět zpřístupněn.

Muzeum tabáku v Kutné Hoře – Sedlci

Nachází se v prostorách jídelny a barokní kaple bývalého cisterciáckého kláštera. Když císař Josef II. v roce 1783 klášter zrušil, opuštěné budovy byly využívány k různým účelům, mimo jiné i k výrobě cigaret. Továrna na zpracování tabáku tu sídlí dodnes – a spolu s ní i Muzeum tabáku. Jeho expozice mapuje historii pěstování tabáku a vývoj továrny na výrobu cigaret v Kutné Hoře.

Tylův dům v Kutné Hoře

Rodnému domu herce a dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) se dříve říkalo U Zlatého hřebene. Svou nynější podobu získal během přestavby, kterou si vynutil velký požár města v roce 1823. O necelých čtyřicet let později byla na průčelní fasádě domu nainstalována Tylova pamětní deska a dnes se tu nachází expozice věnovaná jeho životu a dílu. Návštěvníci domu například zjistí, že k textu písně Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou, inspirovala Tyla právě krajina v okolí Kutné Hory, zejména údolí říčky Vrchlice.