Datování základů stavby ji zařazuje do 12.století. Podle některých zdrojů může tato církevní stavba stát na místě staršího kostela z 9.-10.století.

 Při vstupu do kostela projdou návštěvníci nejprve zvonicí a poté hřbitůvkem. Interiér tvoří kněžiště čtvercového půdorys a obdélníková loď s původní křížovou klenbou. Strop lodi je plochý. Na východní zdi je zachováno původní úzké románské okénko. Oltář kostela je křídlový s obrazem od J. Hellicha  z roku 1855 malovaným na dřevě. Uprostřed obrazu je klečící sv. Kateřina a pod ní zvěčněné tetínské kostely. Na postranních oltářních křídlech jsou obrazy sv. Ferdinanda a sv. Anny. Na podstavci křídel je namalován Ježíškův vítězný průvod. Na západní straně kostela je kamenná kruchta podklenutá dvěma křížovými klenbami, uprostřed silný pilíř, na kterém je malý výstupek jako pavlán. V  kapli sv. Kateřiny se ukazují dodnes dvířka, která prý spojovala zámek kde žila sv. Ludmila s kaplí a jimiž sv. Václav chodíval při mši na kúr.

Když se kostel v roce 1929 opravoval byl z jeho střechy odstraněn kamenný kříž a zazděn do zdi hřbitůvku ležícího nalevo od vchodu do kostela. Na hřbitůvku byly při archeologických vykopávkách v r. 1916 objeveny četné hroby z dob raného křesťanství. Hroby byly přikryty velkými kamennými deskami. V archeologických záznamech se uvádí, že to byl hřbitov, avšak z mladší doby než ten, který byl kolem nynějšího kostela sv. Jana Nepomuckého. Vlevo od kostela stojí u zdi také socha sv. Ludmily od sochaře J. Maxe z r. 1858. Některé literární zdroje uvádí, že je to místo, kde byla sv. Ludmila poprvé pohřbena před převezením na Pražský hrad. Před kostelem stojí socha Panny Marie s Jezulátkem od Františka Brayera.