Dobrovická radnice

Poté, co byla Dobrovice zásluhou nového majitele Jindřicha z Valdštejna v roce 1558 povýšena na město, se její nová vrchnost snažila do té doby nevýraznou obec pozvednout. Jindřich dal stavět  výstavný zámek s kaplí a nový kostel. Obci daroval pozemky na nichž by se mohli usazovat řemeslníci. Nové poměry se však vyvíjely velmi zdlouhavě. Radní dlouhá léta předkládali své vrchnosti  ponížené supliky na různá vylepšení. Protože se neměli kde scházet a kočovali po domech purkmistrů, byla mezi jinými i žádost o stálé sídlo městské správy.  Jindřichův syn  Henyk z Valdštejna se zasloužil o velký rozvoj města. Na  počátku 17. století dostavěl zámek, zřídil zde knihtiskárnu a lékárnu, založil latinskou školu, kterou vydržoval. Jeho zásluhou byla roku 1612 městu udělena privilegia, kterými se Dobrovice  stala svobodným střediskem kraje. Když  měšťan Havel Valášek odkázal svůj statek a pozemky obci dobrovické a  Henykovi z Valdštejna,  byla přednesena žádost, aby tento statek na „rathaus vyhlásiti poručiti ráčil“, nechal Henyk vlastním nákladem na místě Valáškova gruntu stavět nové stavení.

Reprezentativní budova s věží a orlojem byla dokončena kolem roku 1610. Je známo, že na stavbě se podíleli italští mistři, kteří pracovali pro Henyka. Zasedací síň zdobil strop, jenž byl kopií vyřezávaného stropu z tanečního sálu Henykova zámku v Dobrovici. Zřízen zde byl i nový obecní šenk. Konšelé se v nové radnici scházeli k poradám. Z této doby pocházejí nejstarší dochované zápisy z nově  zřízených knih gruntovních a smolných. Pilíře, které jsou dnes po obou stranách průčelí, jsou o 60 let mladší než původní budova. Stavba jimi byla  podepřena, protože základy na jílovém podloží ustupovaly. Avšak již v roce 1673 o Velikonocích celá radnice lehla popelem. Neporušený zůstal pouze vstupní kamenný portál s městským znakem. Během jednoho roku  byla postavena znovu, ale v jednodušší podobě,  bez orloje a bez  honosného stropu v sále.

Možná nevíte, že před výstavbou restaurace-hotelu Radnice, tj. koncem 19. a počátkem 20. století sloužila celá původní radniční budova pohostinství. V přízemí  hosté sedávali na tvrdých lavicích u stolů se silnými deskami. Z dnešní zasedací síně v přízemí se vcházelo do sousední šenkovny a kuchyně. Nájemce bydlel v prvním patře. Velká klenutá místnost, dnes kancelář, byla vybavena nejnutnějším inventářem umožňujícím ubytování hostů. Protější taneční sál (obřadní síň) měl trámový strop a nad vchodovými dveřmi kruchtu pro muzikanty.

Později sídlil v prvním patře archiv města, v přízemí knihovna, v místnosti dnešního archivu šatlava.

Když v roce 1831 Anselm Thurn-Taxis v nepoužívaném zámku zřídil cukrovar, byly malované a vyřezávané renesanční stropy ze zámeckých sálů převezeny na sýpku v Bělé p. Bezdězem. Až po sto letech v roce 1930 se po vyjednávání představitelů města s tehdejšími majiteli, podařilo již silně poškozený  strop z taneční síně převézt do Dobrovice. Zašlé malby se podařilo obnovit akademickému malíři Bohumilu Čílovi. Po dalších nutných  opravách byl strop instalován do radniční obřadní síně. Ostatní stropy ze zámku jsou dnes k vidění na Švihově a v Mnichově Hradišti. Jména malířů a řezbářů  nejsou známa. Je pouze známo, že v Henykových službách  tvořili malíři  Elausen a Kreger Kraugus.

Období renesance vyznávalo kult  řeckých a římských klasiků. Výjevy na stropě jsou inspirovány Ovidiovými Metamorfózami, v nichž je líčen život pohanských bohů a řeckých a římských hrdinů.