Zpět

Historie

Zajímá Vás historie rekreační plavby a všeobecně využití volného času ve vztahu ke středočeským řekám? Níže uvedené řádky a dobové fotografie Vás vtáhnou do minulosti a ukážou Vám, jak vypadal život okolo řek.

Toto téma lze bez větších problémů spojit s počátky vodní turistiky v Čechách a na Moravě. Jedná se o velmi zajímavé sportovní odvětví, které je pevně svázáno s řekami. Její moderní počátky v Čechách nepřinesli však Češi samotní, ale Angličané. Jednalo se o dvojici anglických obchodníků se závodními koňmi, kteří jako nadšení lovci ryb přijali pozvání knížete Schwanzenberka, který jim v roce 1875 umožnil rybolov na řekách svého panství a to na Vydře, Malši a Vltavě. Při svých výletech jihočeskou krajinou provozovali tzv. „river camping“ a používali při tom kanadskou kanoi, kterou si přes Hamburk přivezli do Čech. Svůj velký výlet ukončili Angličané Stewens a Bradley plavbou napříč celými Čechami, když na kanoi sjeli Malši z Kaplice do Českých Budějovic a Vltavu až do Mělníka, odkud posléze pokračovali po Labi až do Podmokel.

Dojem, který na ně udělala Vltava ve své dolní části středního toku, byl neuvěřitelný. Sami o tom zanechali zprávu, která byla otištěna roku 1881. Je nutné si uvědomit, že v té době byla Vltava stále divokou řekou, která místy byla až nebezpečná. Nicméně, i když okolní krajina, která svým obyvatelům neposkytovala příliš možností k obživě, odškodňovala je neuvěřitelným kouzlem a krásou přírody. Ačkoliv všichni kdo máme Vltavu rádi pro její až fatální vliv na českou populaci, je téměř neuvěřitelné, jak v roce 1881 popsali tuto řeku pánové Stewens a Bradley:

„ ..konečně jsme vjeli do klidnější vody a tady nám bylo oceniti velkolepost krajiny. Skalnaté břehy dosahují výšky snad až tisíc stop a les je zastiňuje všude, kde se jen stromy svými kořeny mohou zachytit. Ačkoliv jsme poznali v Evropě mnoho horských a údolních krajin, všichni jsme se shodli, že tato daleko předčí všechno, co jsme z tohoto druhu kdy viděli.

*W.A. Green, časopis Richmond and Twickenham Times, 1881 z popisu plavby Angličanů po Vltavě. Jména kanoistů Stewens a Bradley a rok splutí Vltavy na kanoi 1875.

(in:Hubert, M.:Lodě a plavba na střední Vltavě, Mare Czech 2008, s. 135-154.)

Angličané byli sice prvními sportovci, kteří sjeli část horního toku Vltavy, ale veslařské soutěže se na Vltavě konaly již dříve. Bylo to především pražské okolí, kde se již od 50. let 19. století objevovaly první veslařské lodě v podobě těžkých veslařských člunů nazývaných „gigy“, yoll a podél Vltavy i Labe se začínají zakládat veslařské družiny, spolky apod. V roce 1862 pořádal pražský Sokol vodní výlety do Modřan a tato akce se stala vzorem pro jiné podobné spolky a sdružení.

Čeští vodáci zahájili svoji činnost 15. srpna 1876, kdy se závodní veslařská čtyřka s kormidelníkem vydala z Prahy do Hamburku. Trvalo jim to jedenáct dní a toto datum je možné považovat za zrod české vodní turistiky. V roce 1877 uskutečnil V.K. BLESK (týž, který rok před tím dorazil do Hamburku) výlet s těžkou veslicí z Prahy do Štěchovic a zpět. Byl to mimořádný výkon, jestliže si uvědomíme, jak vypadala Vltava, především v okolí Svatojanských proudů.

O počátcích české vodní turistiky by se dalo vyprávět dlouho a obsáhle, avšak není to účelné. Je ovšem nutné zdůraznit, že pro  budoucí vývoj tohoto sportovního odvětví  mělo mimořádný význam založení Č.Y.K. (Český Yacht Klub) Josefem Rösslerem-Ořovským v roce 1893. K tomu je možné dodat, že dlouho před tímto datem se plavil na českých řekách a jako první u nás začal praktikovat již zmíněný „river camping“, tedy táboření u vody. Byl také iniciátorem stavby první dobře použitelné lodě pro české řeky, především Vltavy v podobě kanadské kanoe. I když tato loď vážila  60-80 kg, měla výborné plavební vlastnosti, které se výrazně osvědčily ve vltavských peřejích a vorových propustích a navíc poskytovaly dostatek prostoru jak pro posádku, tak i pro tábornické potřeby.

JOSEF ROSSLER OŘOVSKÝ, obrázek se otevře v novém okně

Vymezení jednotlivých etap vývoje české vodní turistiky

S ohledem na to, že jde o relativně obsáhlý materiál, zahrnující všechny aspekty historického trendu, bylo nutné specifikovat všechny významné oblasti této problematiky. Uvedené okruhy zájmů jsou definovány podle jejich historického významu,

ale rovněž i podle dostupnosti dokumentačního materiálu, především fotografií. Proto je jejich pojmenování odrazem specifiky dané volby.

Schorr – plavební komora na Vltavě v Županovicích. Důležitá zastávka při plavbě na Vltavě. Komora byla postavena podle plánů ing. A.Schorra v roce 1729. Byla dlouhá 27 m a široká 4,5 m. Mohly do ní vplouvat pouze menší nákladní čluny. Velmi oblíbená zastávka vodáků pro její historickou autenticitu.

SCHORR 11 uprava, obrázek se otevře v novém okně

Potahová stezka – technická památka, umožňující po dobu téměř 500 let tažení plavidel proti proudu na střední Vltavě, velmi využívaná vodáky. Stavěna v letech 1545-1550 za pomoci obyvatel vsí a osad podél Vltavy. Vedla z Českých Budějovic do Prahy v délce 191 km. Současně s její výstavbou začaly i prvně větší splavňovací práce na Vltavě. Název Potahová stezka byl odvozen od zápřahu koní, využívaných jako tažná zvířata lodí proti proudu zpět do Č.Budějovic.

ZVÍKOV ŠÍF, obrázek se otevře v novém okně

Koníčkování –vodácká činnost, která vycházela z plavecké tradice tažení plavidel proti proudu toku. Kopírovaly se praktiky vltavských ale i labských plavců. Termín „koníčkování“ byl přijat jako vzpomínka na koňská spřežení, která táhla těžké lodě proti proudu.

KONÍČKOVÁNÍ 1930 uprava, obrázek se otevře v novém okně

Svatojanské proudy – vyhledávaná a obdivovaná přírodní vodácká lokalita na střední Vltavě pro svoji obtížnost, ale i pro romantiku místa. Proudy byly dlouhé přes 7 km a byly považovány za jedno z nejnebezpečnějších míst na celé Vltavě. V dolní části proudů (Dolní Buk) byly plavci vystavěny dva sloupy jako připomínka a poděkování za šťastné projetí tohoto místa (sloup Ferdinandův), ale rovněž i jako pamětní místo oslavy druhých splavňovacích prací v letech 1650-1683, prováděné strahovským opatem K.Fukem (druhý sloup Fukův). Výstavbou Slapské přehrady došlo k zatopení celých proudů a tím tak zmizela jedna z jedinečných přírodních scenérií. Pro historičnost sloupů, byly zachovány a přeneseny na nové místo pod přehradou.

OBLÍBENÁ TRASA VODÁKŮ SVATOJANSKÉ PROUDY DOLNÍ SLAP SKÁLA KUBÍČEK, obrázek se otevře v novém okně  SV  PROUDY 1939, obrázek se otevře v novém okně  SV  PROUDY TÁBOR 1924, obrázek se otevře v novém okně

Výletní plavby - klientů PPS. Již od počátku minulého století se zašalo s výletními plavbami klientů PPS. K jejich realizaci došlo vlastně z popudu bývalých plavců ze Štěchovic. Parníky, které dopravovaly výletníky ke Sv. proudům, musely skončit ve Štěchovicích, neboť dále plout nemohly pro nemožnost splutí tohoto obtížného úseku. Nicméně výletníci si nechtěli nechat ujít nevšední zážitek u proudů a tak se vydávali pěšky k Dolnímu Buku, což byl závěr proudů. Byla to vzdálenost téměř 10 km. Zpáteční cesta byla již pro mnohé nad jejich síly, což okamžitě využili majitelé nákladních šífů a šenáků, které přestavěli na dopravní lodice a nabídli cestujícím cestu zpět na těchto plavidlech. To se stalo okamžitým hitem sezony a PPS reagovala tím, že uzavřela s několika majiteli lodí a zároveň i plavci smlouvy, čímž jim zajistila stálý přísun klientů. Pozoruhodné na těchto výletech bylo, že po celou dobu trvání této senzace nedošlo k nijak závažným konfliktům ani ke zranění. Výjimečnost spočívala v tom, že tyto lodě, vezoucí někdy až 150 cestujících ovládali pouze 3 plavci. Mimořádně oblíbený program, který umožňoval cestujícím prožít zážitek při plavbě v posledním úseku Sv. proudů na nákladních člunech.

VÝLETNÍ PLAVBA   1898 uprava, obrázek se otevře v novém okně  VÝLETNÍ PLAVBA S CESTUJÍCÍCMI NA ŠENÁKU V HORNÍM SLAPU uprava, obrázek se otevře v novém okně

Trampové – objevování Vltavy v masovém měřítku po I.WW.  Těsně před I. sv. válkou se objevily první tábory na březích řek (Vltava, Kocába, Sázava a další), mající dočasný charakter. První stabilní osada vznikla asi 3 km pod zavěrem Svatojanských proudů již v roce 1918. Původně byla nazývána „Osada řvavých“, ale po rozšíření písně „Camp of loss Hope“ převzali osadníci tento název v české verzi „Osada ztracené naděje“ – krátce jako „Ztracenka“. Význam trampských osad v Povltaví, ale i na jiných řekách rostl již od počátku 20. let spolu se zvyšujícím se počtem cestujících u Pražské Paroplavební Společnosti. Vzhledem k relativně nízkým cenám jízdenek, využívali trampové především lodě, jako velmi dostupný dopravní prostředek. Později si pořizovali vlastní lodě a dopravovali se do osad sami. Tramping se významně zasloužil o poznávání české krajiny v širším sociálním měřítku. Skutečnost, že velká většina trampských osad byla založena přímo na březích řek, vedla k tomu, že spolu s osadami rostl i počet vodáků na řekách.

TRAMPING 02 1919 yukon, obrázek se otevře v novém okně  ztracenka old 06 26, obrázek se otevře v novém okně

Výletní destinace vodáků – Jarov jedna z prvních lokalit, která se vodákům mimořádně zalíbila. Oblíbenost Jarova spočívala nejen v relativní blízkosti od Prahy, ale především dosud neregulovanou Vltavou, která v těchto místech protékala dlouhým obloukem, který při pravém břehu vytvářel zatravněnou pláň o délce téměř 1 km a břeh tvořila široká písečná pláž. Teplota vody dosahovala v létě až kolem 25 stupňů, takže i tato skutečnost oblibu místa zvyšovala. V těsné blízkosti železniční stanice „Jarov“ byla i stará plavecká hospoda „U Janderů“, mezi vodáky mimořádně oblíbená. Další lokality rostly s dobou, následovaly Štěchovice, Sv. proudy., ale i řada dalších (hospody Mandát, Šefrovna a další), které se staly nedílnou součástí vodáckého života.

JAROV U JANDERŮ 1940, obrázek se otevře v novém okně

Záhoří – doložení plaveb klientů PPS i z vyšších úseků Sv. proudů. Velmi zajímavé pro téměř absolutní bezpečnost cestujících.

ZÁHOŘÍ PRÁM BIOGRAF, obrázek se otevře v novém okně  SV  PROUDY ZÁHOŘÍ 1926, obrázek se otevře v novém okně

Hospody – velmi důležitá oblast vodáckého zájmu, která se začala projevovat silněji až od druhé poloviny 30. let. Význam těchto lokalit zmizel po vybudování Vltavské kaskády. Místa, která měla vorařskou tradici, na kterou posléze navázala tradice vodácká. Vodáci přebírali od plavců i písně – viz Šífařská.

HOSPODA MANDÁT E, obrázek se otevře v novém okně  POSEZE~1, obrázek se otevře v novém okně

Vodáci na vorech – doklad o vzájemném vztahu vorařů a vodáků, který byl velmi přátelský. Plavci (voraři) byli lidé velmi přátelští a přející. Když je někdo z vodáků požádal o svezení, rádi pomohli a vodáky naložili. Často si ale vymiňovali, že jim trampové nebo vodáci musí cestou zpívat.


Davelský ostrovKilián – významné místo české vodní turistiky. Založení několika tábořišť, vodáckých klubů a spolků. Foto s parníkem „Vrané“ dokládá přítomnost lodi s původním názvem „Rudolf“ z roku 1883. Toto plavidlo sloužilo až do roku 1948. Na fotografii jsou dobře patrné zbytky kláštera sv. Jana Křtitele v jižní části ostrova.

KILIÁN BEZ POROSTU SE SPORTOVNÍM ZÁZEMÍM V LÉTĚ 1942, obrázek se otevře v novém okně

Sejce – Ostrov na střední Vltavě. Mimořádně oblíbené místo vodáků, kteří ostrovu říkali rovněž i „Tajemňák“ a to podle nočního houkání sýčků, kteří zde hnízdili. Proto dostal ostrov název „Sejcký“ – gramaticky správně vlastně „sýčkovský“. Vodáci zde velmi rádi tábořili i několik dní po sobě pro mimořádnou romantiku místa.

SEJCKÝ OSTROV 02, obrázek se otevře v novém okně

Hausboty – svěží novinka vodáckého zájmu o delším pobytu na řekách. Počátky již v roce 1905. První hausbót si nechal postacvit J.R.Ořovský u firmy J.Šílený v Týně n. Vltavou.

STAVBA HAUSBOTU J  ŠÍLENÝ 1908, obrázek se otevře v novém okně  SV  PROUDY HAUSBOT B, obrázek se otevře v novém okně

Živohošť – pohledy na řeku před vybudováním vltavské kaskády.

ŽIVOHOŠŤ J, obrázek se otevře v novém okně

Ořovský - Kanadská kanoe – první sportovní plavidlo na českých řekách. Významný propagátor sportovních plaveb v Čechách Josef Rössler-Ořovský zdokonalil kanadskou kanoi přidáním krytů na přídi i na zádi a především zvýšením přídí proti vlnám. na těchto lodích byly podnikány v letech 1906-1910 mimořádně oceňované vodní tůry a postupně byky sjety všechny hlavní české a moravské řeky. Mimo jiné se uskutečnila i celá řada prvosjezdů na menších tocích.

KANADSKÉ KANOE   3, obrázek se otevře v novém okně

Slapy – závěr Svatojanských proudů. Výstavba vodního díla Slapy znamenala konec tak oblíbeného místa jakým byly sv. proudy. Celé těleso stavby leží na dolní části proudů a při jeho výstavbě byl odveden tok Vltavy tunelem, aby se uvolnilo místo pro staveniště. Tolik obávané proudy se svými mohutnými balvany byly zlikvidovány a řečiště upraveno pro novou stavbu. Pozoruhodné na celé stavbě ovšem je, že dnešní přehrada nemá s původním projektem téměř nic společného. Jediná spojitost s návrhem z 30. let je místo stavby. Původní návrh počítal ovšem s tím, že přehrada nebude tak gigantická, což umožňovalo umístit do přehrady několikastupňovou plavební komoru i pro velké lodě. Tím by byl dodržen i starý vodní zákon, který nařizoval, že každá stavba na řece, která by tvořila překážku ve volné plavbě musela mít zařízení, umožňující bezproblémové proplutí. To se u slapské přehrady nestalo.

SLAPY A, obrázek se otevře v novém okně  SLAPY RABYNĚ A, obrázek se otevře v novém okně

Županovice – vodácké místo s balvanem uprostřed řečiště, nazývaný „svině“. Vodáky byl tento úsek Vltavy vyhledávaný především pro neobvyklý název balvanu v řečišti, ale i pro náhlé zrychlení toku kolem kamene.

ŽUPANOVICE I SVINĚ, obrázek se otevře v novém okně  VLTAVA SVINĚ uprava, obrázek se otevře v novém okně

Pramice – pro početnější vodácké skupiny se již od počátku 30. let začalo s výrobou cestovních pramic. Byly velmi dobře ovladatelné, bezpečné a měly relativně velkou nosnost. Díky tomuto plavidlu bylo možné poskytnout vodácký zážitek i dětem. Byly využívány především u nižších věkových kategorií mladých vodáků a byly mimořádně oblíbené. Jejich stavbu prováděla celá řada loděnic podél všech větších řek.

PRAMICE (3) uprava, obrázek se otevře v novém okně

Josef Šebánek – * 1915 Podskalí u Voltýřova na Vltavě + 1977 Praha. Jedna z pozoruhodných filmových postav české kinematografie. Vystřídal celou řadu zaměstnání, ale co je pro nás významné, pocházel se starého plaveckého rodu a sám byl plavec na Vltavě. S voroplavbou skončil v době výstavby vltavské kaskády a pracoval v nejrůznějších profesích: taxikář, holič, lesní dělník, automechanik, autojeřábník apod. Díky jeho výmluvnosti a bohatou slovní zásobou pro nejrůznější situace jej objevil M.Forman. Jako vorař  rád brával na pramen mladé vodáky, hlavně však děvčata.

J ŠEBÁNEK uprava, obrázek se otevře v novém okně

Živohošť – vodácký přístav pro unavené posádky sportovních plavidel. Na fotografiích je dobře vidět, do jaké výšky bylo údolí Vltavy zaplaveno. V současnosti dosahuje hladina slapského jezera až ke kostelu.

ŽIVOHOŠŤ J, obrázek se otevře v novém okně

Labe  rekreační plavby. Sportovní využití řeky Labe bylo spíše sporadické. Mohutnost řeky a klidný tok totiž nepatřil k nijak zvlášť oblíbeným vodáckým destinacím. Přesto byla tato řeka předmětem zájmu prvních vodáků, kteří se po ní dostávali za hranice země. Dálkové plavby českých veslic byly zahájeny památnou plavbou závodní čtyřky s kormidelníkem z veslařského klubu Blesk-Praha až do Hamburku. Loď posádkou vyplula z Prahy 15. srpna 1876 a po jedenácti dnech dorazila do cíle. Toto datum je možné považovat za počátek vodní turistiky v Čechách. Nicméně, podél Labe se táhla síť továren i továrniček, kde se vyráběly sportovní lodě, takže i Labe bylo místem pro vodní turistiku. Přiložené dobové reklamy tuto skutečnost doplňují.

LABE POHLED NA PORTA BOHEMICA S PARNÍKEM doerel1860, obrázek se otevře v novém okně  LABE PŘÍVOZ, DUBIČKY uprava, obrázek se otevře v novém okně


Děkujeme autorovi článku p. Jiřímu Svobodovi za poskytnuté podklady.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Chcete-li vidět více historických fotografií řeky Vltavy, navštivte internetovou galerii Vojtěcha Pavelčíka na www.stara-vltava.cz




Vytvořeno 17.5.2019 7:40:23 | přečteno 733x | patrik.macho
Štítky: dolní menu sloupec 1
 

Provozní informace

Splavnost a provozní omezení
Zobrazit
Provoz v komorách
Zobrazit
Pravidla plavby a bezpečnost
Zobrazit

Počasí

občasný déšť
Pondělí 22.11.den 4 / 8°Cnoc 2 / 6°C
 
polojasno až zataženo
Úterý 23.11.den 3 / 7°Cnoc -2 / 2°C
 
Středa 24.11.den / °Cnoc / °C